Autor: Ignazio Zuca
Instituce: Muzeum středního Pootaví Strakonice
Sbírka: Historické sbírky
Materiál: Rákos (rákos; nit)
Rozměr: viz popis
Geografie:
   Místo vzniku: Sardinie

Datace: 21. století (2016)
Inventární číslo: 20010

Jednoplátkové píšťaly launeddas – starověký původ nástroje, oblast Středozemního moře, je tvořen třemi rákosovými divergentními píšťalami. V Sardinii se užívá jako lidový hudební nástroj považovaný za jeden z nejstarších nástrojů v oblasti Středozemního moře. Všechny tři píšťaly hráč vkládá do úst, kde vytváří pro tyto píšťaly společnou vzdušnici, aniž by se hráč dotýkal plátků. Při hře vzniká nepřerušovaný stálý tón, který je podmíněn ovládáním tzv. cirkulačního dechu, který umožňuje potřebné proudění vzduchu v ústní dutině. Nejdelší píšťala tumbu funguje jako stálý basový bordun a je samostatná, složená ze dvou částí, další dvě píšťaly jsou k sobě připoutány - střední mancosa slouží jako doprovod, zatímco nejmenší píšťala mancosedda rozvíjí melodii. Melodická píšťala má 5 obdélníkových prstových otvorů. Každý nástroj vytváří trojhlasou polyfonii. Lze hrát ve skupině více hudebníků. Každá píšťala má svůj vlastní jednoduchý rákosový plátek / jazýček. Jednotlivé části píšťal jsou omotány černou nití. Rozměry: délka basové píšťaly včetně plátku 69 cm; střední píšťaly 47 cm; délka melodické 42 cm